Pevnosti, které nikdy nepadly v boji.
Řopíky, pěchotní sruby a dělostřelecké tvrze — během necelých čtyř let postavilo Československo jeden z nejhustších systémů opevnění v Evropě. Dnes po něm zůstaly tisíce betonových stop napříč historickými zeměmi.
Typologie opevnění
Od lehkých objektů až po dělostřelecké tvrze
Lehké opevnění vzor 36
Starší a jednodušší předchůdce řopíku. Vybudován v letech 1936–1937 jako první sériový typ lehkého objektu. Dnes spíše historická kuriozita — později plně nahrazen vzorem 37.
Lehké opevnění vzor 37 — řopík
Ikonický řopík — nejrozšířenější čs. pevnostní objekt. Pět typů (A–E) v provedení zeslabeném, normálním a zesíleném, železobetonová pevnůstka pro 2–7 mužů s bočními kulomety.
Pěchotní srub
Páteřní objekt těžkého opevnění. Šest stupňů odolnosti od „arabů“ po tvrzové objekty, osádka 12 až 50 mužů, boční palba do intervalu mezi sousedy. Do září 1938 vzniklo 221 samostatných srubů z plánovaných 1 176.
Dělostřelecká tvrz
Vrchol čs. fortifikace — skupina objektů IV. stupně odolnosti propojených podzemím. Plánováno bylo 17 tvrzí, výstavba začala u 9 a stavebně dokončeno bylo 5 (Smolkov, Hůrka, Bouda, Adam, Hanička). Hlavní dělostřelecká výzbroj nebyla dodána do žádné z nich.
Objekty v sestavě dělostřelecké tvrze
Samostatně nikde nestojí — dávají smysl jen jako část tvrze, propojené podzemím.
Dělostřelecký srub
Největší objekt čs. opevnění — délka kolem 48 m a průměrně 5 500 m³ betonu. Tři 10cm houfnice vz. 38 v pancéřových střílnách pod betonem, boční palba do intervalů mezi tvrzemi. Vybetonováno bylo šest; houfnici nedostal ani jeden.
Součást tvrze
Vchodový objekt tvrze
Logistická brána dělostřelecké tvrze na týlové straně kopce. Trojice uzávěrů včetně šestitunových pancéřových vrat zavírajících se za 15 vteřin, překladiště pro nákladní auta a napojení na podzemí svážnicí, výtahem nebo přímou chodbou. Vybetonováno pět.
Součást tvrze
Dělostřelecká pozorovatelna
Objekt bez střílen hlavních zbraní, jehož jediným úkolem bylo vidět. Postaveny byly tři — K-S 12b „Utržený“, R-S 91 „Vrchol“ a MO-S 42 „Nad Hájem“. Dochovaly se pouze dva dělostřelecké pozorovací zvony v celé republice.
Pancéřové prvky a prototypy
Součásti objektů a nesériové prototypy — v katalogu ani v mapě je samostatně nenajdete.
Pancéřový zvon — klíčová komponenta těžkého opevnění
Pevný pancéřový zvon — nejviditelnější detail pěchotních srubů a tvrzí. Masivní ocelolitinový odlitek pro pozorování a palbu. Vyráběla Škoda Plzeň a Vítkovice.
Pancéřový prvek
Pancéřová kopule
Pevný pancéřový prvek zapuštěný do stropní desky, který nahrazoval hlavní střílnu tam, kde ji nešlo chránit před přímou palbou. Na rozdíl od zvonu primárně střílela — pozorování zajišťovaly pancéřové zvony. Do současnosti se na samostatných srubech dochovaly jen dvě.
Prvek · prototyp
Otočná kulometná věž OR
Největší pancéřový prvek určený pro pěchotní sruby — plně otočná věž o hmotnosti 36 tun se dvěma střílnami pro těžký kulomet vz. 37. Plánována do pěti samostatných srubů, do října 1938 nebyla dokončena ani jedna.
Prvek · prototyp
Otočná a výsuvná dělostřelecká věž RO
Nejambicióznější pancéřový prvek čs. opevnění — 443 tun oceli s dvojčetem 10cm houfnic, kruhovým palebným vějířem a odolností proti granátům ráže 420 mm. Vybetonováno bylo pět objektů, dokončena nebyla ani jedna věž.
Prvek · prototyp
Minometná kopule G/JA
Pancéřový prvek s dvojčetem 12cm minometů B-12, určený pro palbu do hluchých prostorů kolem tvrze. Projekt se mezi lety 1935 a 1938 třikrát zjednodušil — z výsuvné věže se stala pevná kopule. Nevznikla ani jako prototyp.
Katalog pevností
Dokumentované objekty napříč historickými zeměmi
Tvrz Bouda
Detail objektu →Tvrz Dobrošov
Detail objektu →Tvrz Hanička
Detail objektu →B-S-2 „Mulda"
Detail objektu →B-S 4 „Lány"
Detail objektu →Řopík LO vz. 37 Hnanice (Gnadlersdorf)
Detail objektu →Tematické cesty
Hotové itineráře pro víkendy i jednodenní výlety
Orlické hory — tvrz Hanička a projekt Kahan
Celodenní okruh po dělostřelecké tvrzi Hanička, předsunutém srubu R-S 74 „Na holém" a unikátní expozici projektu Kahan (přestavba pro federální ministerstvo vnitra ČSSR, 1975 až počátek 90. let). Kombinace historie 1938 a studené války.
Okruh po Ostravsku — Darkovičky a Smolkov
Jednodenní návštěva nejsevernější obranné linie na Opavsku — muzeum Darkovičky (MO-S 18 „Obora", MO-S 19 „Alej", MO-S 20 „Orel") a volitelně MO-S 5 „Na trati" u Starého Bohumína. Nejrychleji přístupná pevnostní expozice z Ostravy (20 min).
Petržalská linie — jižní hranice čs. opevnění
Jednodenní okruh po bratislavské linii opevnění v Petržalce — B-S 5 „Žabí most", B-S 6 „Vrba" a B-S 8 „Hřbitov". Jediný úsek těžkého opevnění na Slovensku, pevnostní linie přímo ve velkoměstě.
Prozkoumat dál
Tři tematické vstupy do struktur ŘOP
11 úseků napříč ČSR
Od Ostravska přes Orlicko-Kladsko a Krkonoše po Bratislavské předmostí — každá linie s vlastní taktikou a osudem.
- Opevnění Ostravska
- Orlicko-kladský úsek
- Krkonoše a Podkrkonoší
- Jesenický úsek
Zbraně, které nikdy nevystřelily
ZB vz. 37 (předchůdce BESA), pevnostní houfnice 10 cm (nikdy nedodaná) a pancéřové zvony Škoda/Vítkovice.
- Těžký kulomet vz. 37 (ZB vz. 37)
- Lehký kulomet vz. 26 (ZB vz. 26)
- Protitankový kanon 4 cm vz. 36
- Velkorážný kulomet ZB-60 (15 mm)
Deep-dive do 6 tvrzí
Bouda, Hanička, Dobrošov, Stachelberg, Adam, Smolkov. Od plně dokončené po rozestavěnou — a Hanička přestavěná v 70.–80. letech na kryt ministerstva vnitra.
- Tvrz Bouda
- Tvrz Hůrka
- Tvrz Hanička
- Tvrz Dobrošov
Ověřené prameny
Každý článek odkazuje na odbornou literaturu, archivy a terénní průzkumy.
Interaktivní mapa
Všechny katalogizované objekty najdete v mapě s GPS souřadnicemi.
Otevřený obsah
Texty a fotografie pod licencí CC BY-SA 4.0. Sdílejte, citujte, rozšiřujte.
Aktuality
Nové články, objevené objekty, výzkumné zápisky
Kdo stavěl opevnění: nábor, platy a prověřování personálu ŘOP
Technický úředník ŘOP bral v roce 1935 devět set padesát korun měsíčně a pět set navíc, když šel na stavbu. Hlavní štáb písemně odmítl inženýry přidělené od zemských úřadů — a 2. oddělení chtělo u každého kandidáta znát národnost a poslat ho na zvláštní přezkoušení.
První zakázka ŘOP: objekty 2 až 8 u Bohumína za 5,98 milionu a jeden objekt zabetonovaný ještě do konce roku
Zadávací dopis z 17. října 1935 dává poprvé konkrétní číslo za první stavbu čs. těžkého opevnění — 5 979 254,16 Kč. Součástí smluvních podmínek byly ústní direktivy o evidenci dělníků, termín „ještě letos alespoň jeden objekt zabetonovat" a penále 500 Kč za den. První splátku dostala firma ze tří čtvrtin v dodavatelských poukázkách.
Co stálo opevnění: ceník srubů z roku 1935 a rozpočet, který nikdy nemohl vyjít
Rukopisná tabulka ŘOP z 10. září 1935 dává poprvé cenu jednoho pěchotního srubu — od 846 000 do 1 960 000 Kč podle odolnosti. Z týchž spisů vychází i rozpočet úseku Orlické hory–Náchod a povšechný program za 10 388 milionů korun.
Směrnice pro opevňování 1935: dokument, který určil, jak bude linie vypadat
Čtyři stupně odolnosti od 155 do 420 mm, výsuvná dělostřelecká věž za 48 milionů, kilometr linie za 2,2 milionu a maskování věží lišejníkem rostoucím na železe. Zakládající metodický spis ŘOP čj. 5103 taj. se dochoval ve třech redakčních verzích — včetně konceptů s ručními korekturami.