- Označení:
- OR
- Období:
- 1935–1938 0
- Výzbroj:
- Těžký kulomet vz. 37 (zbraň M) ve dvou střílnách
Otočná kulometná věž s krycím označením OR byla nejrozměrnějším pancéřovým prvkem určeným pro pěchotní sruby — a zároveň jedním z mála prvků čs. opevnění, který se nedostal do žádného objektu.
Dobová definice ŘOP:
„Pěchotní otočná věž jest otočně pohyblivý válcový pancíř, který vyčnívá nad povrch pěchotního srubu. Věž jest opatřena jednou střílnou hlavní a jednou vedlejší a je vyzbrojena těžkými kulomety. Jest lehce oboustranně otáčivá jak ručně, tak i elektricky a jest chráněna předpancířem. Z pěchotní věže se provádějí daleké palby všemi směry a doplňují palebné přehrady.”
![]()
Vývoj
Práce začaly už v roce 1935 ve Vítkovickém horním a hutním těžířstvu v Ostravě. První návrhy čerpaly inspiraci z bývalých rakousko-uherských a francouzských kulometných věží a počítaly s otočným i výsuvným provedením — v klidovém stavu zasunutá věž by měla výrazně vyšší odolnost.
Tato koncepce ale vyžadovala rozsáhlý vnitřní prostor uvnitř srubu pro vyvažovací mechanismy. V roce 1937 padlo rozhodnutí, že věže budou pouze otočné, nikoli výsuvné. V již vybudovaných objektech tak vznikly nevyužité prostory, pro které ŘOP dodatečně hledalo jiné využití — jde o jeden z důvodů, proč mají některé sruby na Ostravsku a Králicku „přebytečné” místnosti.
Konstrukce
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| hmotnost | cca 36 tun |
| tloušťka pancíře v nejužší části | 30 cm |
| odolnost | proti přímému zásahu granátem ráže až 305 mm |
| výzbroj | 2 střílny pro těžký kulomet vz. 37 (zbraň M), zbraň se mezi nimi přesouvala |
| uzavření střílen | masivní závěrka na každý palebný otvor |
| otáčení | elektricky i ručně |
| vnitřní vybavení | DZ-20 — panoramatická mapa, osvětlení, odvod nábojnic |
Věž se skládala z mohutného předpancíře, který se zabetonoval do připravené šachty srubu, a ze samotné otočné části.
Cena: proč se šetřilo
Kalkulační data ve Směrnicích pro opevňování z roku 1935 ukazují, o jaké částky šlo — a zároveň vysvětlují, proč se v roce 1937 od výsuvného provedení ustoupilo:
| Prvek | Kalkulační cena 1935 |
|---|---|
| Pevná pozorovací věž | 240 000 Kč |
| Kulometná věž otočná | asi 960 000 Kč |
| Kulometná věž výsuvná | asi 3 200 000 Kč |
Výsuvné provedení tedy vycházelo více než třikrát dráž než otočné — a samotná otočná věž stála zhruba tolik co celý malý pěchotní srub (640 000–960 000 Kč) nebo skoro polovinu kilometru opevněné linie (2 200 000 Kč). Přechod na čistě otočnou konstrukci nebyl jen technickým zjednodušením, ale i úsporou.
Zdroj: VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/24/5, s. 24 textu. Podrobně: Směrnice pro opevňování 1935. Ceník v širším kontextu: Co stálo opevnění: ceník srubů z roku 1935.
Kde měly být osazeny
Kvůli vysoké konstrukční i finanční náročnosti se k použití OR přistupovalo velmi obezřetně. Volba objektu vyžadovala splnění přísných podmínek — zejména možnost vedení kruhové palby a přehledné předpolí umožňující efektivní čelní střelbu.
Do samostatných pěchotních srubů se věže plánovaly jen ve dvou úsecích, vždy do objektů římské odolnosti:
| Úsek | Objekt |
|---|---|
| Králíky | K-S 18 „U kostela” |
| Moravská Ostrava | MO-S 16 „Rozcestí” |
| Moravská Ostrava | MO-S 23 „Chlupáč” |
| Moravská Ostrava | MO-S 32 „Bártovo pole” |
| Moravská Ostrava | MO-S 37 „U cukrovaru” |
Později se OR měly instalovat už jen do tvrzových pěchotních srubů.
Proč nevznikla
Navzdory intenzivnímu vývoji — a také kvůli opakovaným změnám zadání ze strany ŘOP — se do října 1938 nepodařilo dokončit žádnou věž. Pouze jeden kus se nacházel ve vysokém stupni rozpracovanosti; dochovala se jeho tovární fotografie bez předpancíře.
Poválečné plány počítaly s využitím uskladněné výzbroje: jeden z návrhů představoval instalaci otočné kulometné věže na území vojenského výcvikového tábora Kynžvart, k čemuž byl navržen speciální objekt. Ani k tomu nedošlo.
Hlavní zdroj: Suchánek, Jiří – Fuksa, Ivan: Čs. opevnění 1935–1938: Pěchotní sruby. Extra Publishing, Brno 2025, ISBN 978-80-7525-757-4.
Zdroje a literatura
- Suchánek J., Fuksa I.: Čs. opevnění 1935–1938: Pěchotní sruby (Extra Publishing, Brno 2025)
- Všeobecné zásady a složky stálého opevnění (ŘOP, 1939)
- Kupka V.: Pancíře československého opevnění
- VÚA–VHA Praha, fond Ředitelství opevňovacích prací, sign. 1935/24/5 (Směrnice pro opevňování 1935)
Naposledy aktualizováno: 8. srpna 2026