Typologie opevnění
Československé opevnění zahrnovalo od jednoduchých kulometných srubů až po mohutné podzemní tvrze. Každý typ měl svou roli v obranné koncepci.
Lehké opevnění (LO)
Kulometné objekty tvořící hustou obrannou síť
Lehké opevnění vzor 36
Starší a jednodušší předchůdce řopíku. Vybudován v letech 1936–1937 jako první sériový typ lehkého objektu. Dnes spíše historická kuriozita — později plně nahrazen vzorem 37.
Lehké opevnění vzor 37 — řopík
Ikonický řopík — nejrozšířenější čs. pevnostní objekt. Pět typů (A–E) v provedení zeslabeném, normálním a zesíleném, železobetonová pevnůstka pro 2–7 mužů s bočními kulomety.
Těžké opevnění (TO)
Pěchotní sruby a dělostřelecké tvrze
Pěchotní srub
Páteřní objekt těžkého opevnění. Šest stupňů odolnosti od „arabů“ po tvrzové objekty, osádka 12 až 50 mužů, boční palba do intervalu mezi sousedy. Do září 1938 vzniklo 221 samostatných srubů z plánovaných 1 176.
Dělostřelecká tvrz
Vrchol čs. fortifikace — skupina objektů IV. stupně odolnosti propojených podzemím. Plánováno bylo 17 tvrzí, výstavba začala u 9 a stavebně dokončeno bylo 5 (Smolkov, Hůrka, Bouda, Adam, Hanička). Hlavní dělostřelecká výzbroj nebyla dodána do žádné z nich.
Objekty v sestavě dělostřelecké tvrze
Samostatně nikde nestojí — jsou to specializované objekty, které dávají smysl jen jako část tvrze, propojené s ostatními podzemím. Tvrzové pěchotní sruby mají stejnou konstrukci jako izolované, a najdete je proto přímo u pěchotního srubu.
Dělostřelecký srub
Největší objekt čs. opevnění — délka kolem 48 m a průměrně 5 500 m³ betonu. Tři 10cm houfnice vz. 38 v pancéřových střílnách pod betonem, boční palba do intervalů mezi tvrzemi. Vybetonováno bylo šest; houfnici nedostal ani jeden.
Součást tvrze
Vchodový objekt tvrze
Logistická brána dělostřelecké tvrze na týlové straně kopce. Trojice uzávěrů včetně šestitunových pancéřových vrat zavírajících se za 15 vteřin, překladiště pro nákladní auta a napojení na podzemí svážnicí, výtahem nebo přímou chodbou. Vybetonováno pět.
Součást tvrze
Dělostřelecká pozorovatelna
Objekt bez střílen hlavních zbraní, jehož jediným úkolem bylo vidět. Postaveny byly tři — K-S 12b „Utržený“, R-S 91 „Vrchol“ a MO-S 42 „Nad Hájem“. Dochovaly se pouze dva dělostřelecké pozorovací zvony v celé republice.
Pancéřové prvky a prototypy
Samostatné prvky, které jsou součástí pěchotního srubu nebo dělostřelecké tvrze — ne celé objekty.
Pancéřový zvon — klíčová komponenta těžkého opevnění
Pevný pancéřový zvon — nejviditelnější detail pěchotních srubů a tvrzí. Masivní ocelolitinový odlitek pro pozorování a palbu. Vyráběla Škoda Plzeň a Vítkovice.
Pancéřový prvek
Pancéřová kopule
Pevný pancéřový prvek zapuštěný do stropní desky, který nahrazoval hlavní střílnu tam, kde ji nešlo chránit před přímou palbou. Na rozdíl od zvonu primárně střílela — pozorování zajišťovaly pancéřové zvony. Do současnosti se na samostatných srubech dochovaly jen dvě.
Prvek · prototyp
Otočná kulometná věž OR
Největší pancéřový prvek určený pro pěchotní sruby — plně otočná věž o hmotnosti 36 tun se dvěma střílnami pro těžký kulomet vz. 37. Plánována do pěti samostatných srubů, do října 1938 nebyla dokončena ani jedna.
Prvek · prototyp
Otočná a výsuvná dělostřelecká věž RO
Nejambicióznější pancéřový prvek čs. opevnění — 443 tun oceli s dvojčetem 10cm houfnic, kruhovým palebným vějířem a odolností proti granátům ráže 420 mm. Vybetonováno bylo pět objektů, dokončena nebyla ani jedna věž.
Prvek · prototyp
Minometná kopule G/JA
Pancéřový prvek s dvojčetem 12cm minometů B-12, určený pro palbu do hluchých prostorů kolem tvrze. Projekt se mezi lety 1935 a 1938 třikrát zjednodušil — z výsuvné věže se stala pevná kopule. Nevznikla ani jako prototyp.